Rozhovor s Jitkou Puldovou projektovou manažerkou ve společnosti GUARANT International (GI)

Jitka Puldová je jedním z klíčových zaměstnanců společnosti GUARANT International (GI). Vystudovala přírodovědné gymnázium a dvouletou nástavbu cestovního ruchu v Karlových Varech. Na pozici projektové manažerky pracuje již 26 let. Do GIu přišla po svém působení na oddělení kongresové turistiky v Čedoku, kde mimo jiné rok a půl pracovala na zahraničním zastoupení v New Yorku. Jitka zažila dobu, kdy ještě nebyla k dispozici moderní výpočetní technika, internet a emailová korespondence, což si mnozí z nás dovedou jen velice těžko představit. V GIu se již podílela na organizaci téměř stovky akcí a je jedním se zaměstnanců, kteří působí v GIu nejdéle.

Jitko, jak začala tvoje pracovní dráha?

Já jsem začínala spolu s ostatními kolegy v Čedoku na oddělení kongresové turistiky. Moje pracovní pomůcka byl primárně psací stroj. Proforma faktury, které se poštou posílaly účastníkům, měly mezi jednotlivými stránkami kopírovací papíry. Pokud jsme se při vyplňování spletli, stávající formulář jsme vyhodili a museli to vyplňovat znovu. Když začal kongres, topili jsme se všichni v papírech a měli ruce černé od kopíráků. Později jsme dostali dálnopis a pak speciální stroj, ve kterém se daly naprogramovat opakující se údaje na fakturách. Zbytek se pak dopisoval na psacím stroji. Všem účastníkům kongresu jsme vypisovali potvrzení potřebné k návštěvě ČR. V roce 1995 jsem nastoupila do GI, kde už byli ostatní kolegové. Letos je to 26 let, během kterých jsem měla čtyřletou pauzu na mateřskou dovolenou.

Jak jsi zvládala svou práci skloubit s domácností a rodinou?

Manžel byl na OSVČ, takže to byl on, kdo se postaral o syna, když bylo potřeba.

Jaké akce jsi organizovala?

Nejprve jsem dělala incentivní akce. První akcí bylo 50. výročí Osvobození města Plzně americkou armádou. Spolupracovali jsme s Magistrátem a vojenskou základnou. Museli jsme najmout desítky externích pracovníků, do detailu naplánovat slavnostní průvod, vytvořit navigační systém od okrajů města do centra. Z dalších akcí můžu např. zmínit obchodní misi do Dubaje a Bahrajnu nebo incentivní cestu na potravinářský veletrh do Chicaga a následné setkání s potravinářskými odborníky v New Orleans.  

Zajímavé byly rovněž další akce – např. kongres letecké záchranné služby AirMed, IFA Global Conference on Ageing, Eurasphalt & Eurobitume Congress, ICOLD (International Commission on Large Dams), kongres EuroELSO (Extracorporeal Life Support Organization). Ráda vzpomínám např. na kongres AirMed v květnu 2008. Akce probíhala na dvou místech – jednání v hotelu Hilton a výstava helikoptér v Průmyslovém paláci na Výstavišti. Měli jsme to štěstí, že jsme mohli využít tento krásný prostor před jeho vyhořením v říjnu 2008. Vyvrcholením kongresu mělo být praktické předvádění akcí letecké záchranné služby v jedné části Průhonického parku. Bohužel to jaro hodně pršelo a v místě, kde měly přistávat vrtulníky, plavaly kachny. Akce se nakonec uskutečnila na letišti Kbely. Kongresu AirMed předcházela propagace na kongresu AirMed v Tampě, kde byl vystaven legendární vrtulník Black Hawk, známý z filmu Černý jestřáb sestřelen.

 

Musela jsi někdy hodně improvizovat?

Jsou to momenty, které musíš řešit s chladnou hlavou a udržet účastníky v pohodě. Když jsme jeli z New Orleans na letiště, dostali jsme řidiče autobusu, který byl první den ve službě, cestu neznal a zabloudil. Jedna účastnice mi pak někde uprostřed Everglades navrhla, ať jdu někam zatelefonovat. Mobily nebyly, to bylo v roce 1996. Nakonec jsme se na letiště dostali, ale protože spoj do Miami nám odletěl, bylo potřeba zajistit náhradní letadlo.

Jak hodnotíš práci na počátku GIu a dnes?

Je to naprosto neskutečné, když vidím ty začátky a ten posun v roce 2021. Počítač byl prvně k dispozici až v GIu, komunikovalo se pomocí faxu, emailová adresa nebyla ještě pár let možná. Nebyl internet, nedaly se lehce najít informace na webu, vše se pracně shánělo. Internet vše urychlil, navíc díky covidu jsme se nově přesunuli do virtuálního světa. Je to obrovský skok.  

Co je tvou motivací?

Mě musí práce bavit a potřebuji mít kolem sebe fajn lidi, se kterými je mi dobře a na které se můžu spolehnout. To je alfa a omega všeho, protože v práci strávíme každý kus života. Navíc potřebuji práci samostatnou a různorodou. Vždy jsem chtěla cestovat, učit se jazyky, poznávat cizí země a pracovat s lidmi. Splnilo se mi vše.

Co ti dala a vzala pandemie?

Pandemie nám znemožnila klasické uspořádání kongresů a vrhla nás do virtuálního kongresového světa. Nejdřív to vypadalo zajímavě, ale po roce už vidíme, že fyzické setkávání lidí nemůže nic dlouhodobě nahradit. Dále se více začalo se pracovat z domova a zjistilo se, že to jde. Pandemie osobně mi dala možnost zastavení a odpočinku.

V čem je GI výjimečný?

GI pořádá velké akce, máme specializovaná oddělení, vyvinutý vlastní registrační systém, můžeme si finančně dovolit více než rodinná firma. Je to zajímavá práce v dobrém kolektivu, neustálé sebevzdělávání, díky klientům nahlédnutí do jejich oborů, možnost cestování.

IMG_20210705_181810_edit_716303479121428_resized_20210713_024122116 (002)
IMG_20210705_182035_edit_716281091571432_resized_20210713_024159720 (002)